Od mojeho narození již uplynulo 26 let, mám za sebou školu života a v současné době pracuju v nejmenovaném podniku jako otrok. K chození v kroju jsem se dostal už v 15ti letech. Folklór a kroje vůbec mi do té doby nic neříkaly, nicméně velmi dobrá známost s tehdejším vedením sdružení zapříčinila, že jsem byl pod výhružkou fyzické likvidace donucen, se této bohulibé činnosti věnovat:) Z prvotního nezájmu se postupem času stala záliba, která mi k srdci přirostla natolik, že se jí věnuji do dneška.